Doudlevce a minulost

Název Doudlevce  je odvozen od osadníků dúdlebského slovanského kmene. V roce 1295 byly  Doudlevce věnovány králem nově vzniklému městu Plzni. Obec měla roku 1418 pouze dvanáct usedlostí.  Po provedení pozemkové reformy v roce 1779 zde bylo  celkem 25 hospodářství, mlýn o třech kolech, při Radbuze chmelnice a na Homolce vinice. V roce 1850 už měly Doudlevce 38 domů a 274 obyvatel. Od roku 1873 fungovala v jinak zatím převážně zemědělské obci kruhová cihelna Emila Škody, v roce 1876 byla obec proťata tratí z Plzně do Klatov a Železné Rudy. Na přelomu století již Doudlevce nabývaly podoby průmyslového předměstí Plzně. V roce 1910 zde bylo již devět potravinářských obchodů, chemická čistírna, parostrojní prádelna a pět obchodů s drůbeží. Rovněž zde vznikaly nové části (Malá Strana, Habeš, Na Srandě  atp.) Na místě stávajícího brodu přes řeku Radbuzu v dnešním Českém údolí už od roku 1487 stával most. V roce 1934 zde byl postaven současný Tyršův most. Na počátku 20.století dostaly Doudlevce konečně souhlas ke zřízení vlastní trojtřídní školy. Významnou součástí Doudlevec je elektrotechnická továrna, vzniklá již v roce 1914 na pozemcích bývalé cihelny Karla Škody. V letech 1914-1918 zde byla postavena mostárna a plechárna. S nárůstem elektrifikace se postupně začala měnit na Elektrotechnickou Továrnu Doudlevce (ETD) a v roce 1922 zde byla zahájena výroba prvních prototypů elektrických strojů. První elektrická lokomotiva Škoda typ ELo 1 vyjela z bran továrny v roce 1927, v roce 1936 zde byl pro Prahu vyroben první trolejbus (Škoda 1 Tr). V roce 1949 byla pro výrobu velkých točivých strojů v místě původní střelnice vystavěna hala Gigant.

Majitelé doudleveckých domů v polovině 19.století
Majitelé doudleveckých domů v polovině 19.století

Historie domu "U ZLATÉ VÁHY" Zborovská č.p. 78/43

V polovině 19.století všech 38 domů v Doudlevcích i s přilehlými pozemky vlastnilo pouze několik rodin. S uvedením do provozu kruhové cihelny Emila Škody v Doudlevcích roku 1863 vznikla silná poptávka po pracovní síle a do Doudlevec se začaly stahovat rodiny z okolních vsí. 

Náš dům byl dokončen dne 24.listopadu roku 1889 dle stavebního plánu z roku 1888. Byl přízemní, vchod měl v zadní části ze dvora a kromě malé chodby se skládal pouze z kuchyně a obývacího pokoje. První vlastnické právo k domu měl dle pozemkové knihy od roku 1891 Josef Špeta. O rok později už nemovitost patřila manželům  Františku a Rosalii Krsovým. Koncem roku 1895 dům koupili dle trhové smlouvy František a Marie Nyklesovi. Roku 1899 už pro změnu nemovitost vlastnila jen Marie Doubková. V matrikách se první zmínka s domem pojí s rokem 1893, kdy se zde dne 27.září v rodině nájemce Karla Webera narodila dcera Anička. Následující rok již nízkopodlažní domek s průčelím kolmým na hlavní silnici v nájmu obývala rodina Josefa Vovsa, ve které se 21.října narodil syn Josef. O rok později v roce 1896 se zde narodil Johann Ubl, v roce 1898 Josef Nykles. Stín osudu na dům vrhá fakt, že žádné z těchto dětí se nedožilo dvaceti let...

Zásadní změna nastala 11. prosince roku 1892, kdy se  oficiálním majitelem domu stává pan Václav Došlý. Dne 19.května roku 1903 předkládá Obecnímu představenstvu svůj jasný záměr - žádost a návrh na přístavbu podsklepeného kupeckého krámu "U ZLATÉ VÁHY"


Dne 5.června se na místo plánované stavby odebrala komise složená ze zástupců okr. Výboru, dvou radních a sousedů. Vypracovala čtyřstránkový protokol, v němž zástupci obce prohlašují, že není námitek proti návrhu přístavby a že za splnění uvedených podmínek lze zamýšlenou přístavbu povoliti... Hned o den později byla započata stavba zednickým mistrem Vojtěchem Frankem. Už 11.října téhož roku píše majitel domu Václav Došlý Obecnímu představenstvu:  "Hlásím nyní, že táž stavba jest vystavěna a že nijaká závada nepřekáží, aby se jí využívat mohlo. Přikládaje upravený plán stavební, kladu uctivou prosbu. Slavné obecní představenstvo ráčiž v této příčině naříditi komisi stavební k místnímu vyšetření a podle výsledku očitého ohledání mně uděliti povolení, že mohu novostavbu užívati..." Úspěšné kolaudační řízení proběhlo 16.října. 

Již začátkem července roku 1907 majitel domu a kupeckého krámu pan Václav Došlý předkládá obecnímu zastupitelstvu svůj další stavební návrh, tentokrát na přístavbu horního patra svého domu. Dne 27.července je sepsán v Doudlevcích obecní protokol, týkající se vyřízení jeho žádosti.


Stavební práce započaly v srpnu. Dne 4.března roku 1908 byla hotová stavba zástupci obce odborně přezkoumána . Třístránkový protokol uvádí čtyři drobné závady, po jejichž odstranění byla stavba zkolaudována. Podsklepený dům má v přízemí chodbu se schodištěm, kuchyni a kupecký obchod. V prvním patře se nachází chodba se schodištěm do podkroví, komora, dva obytné pokoje, průchod na pavlač s výhledem na řeku a vchod do salonu. V podkroví byl zhotoven jeden pokoj. 

Koncem třicátých let dům obývá stále rodina Václava Došlého se svou manželkou, mladším bratrem Rudolfem a synem Václavem (*12.1. 1911). Bratr Rudolf dne 5.září 1927 žádá Městskou radu a Obecní zastupitelstvo o povolení zbudování přístavku určeného k prodeji tabákových výrobků. "Byl jsem dříve úředníkem pivovaru, válkou připraven jsem byl o dřívější postavení, uznán invalidou, a proto žádám, aby žádosti mé bylo vyhověno..."

Václav Došlý starší umírá v jednom pochmurném listopadovém dni roku 1964. Jediným dědicem se stává syn Václav, toho času učitel, bytem v Kaznějově č.p. 158. Jelikož dům nemá v plánu  využívat, celou nemovitost roku 1968 prodává tehdy "pětileté" Jiřině Dubské (zastoupené svými rodiči) za cenu 18.500 Kčs. Roku 1973 dům kupuje 85.letý důchodce Jan Zíka z Rokycan za odhadní cenu 45.185 Kčs. Ani on dům nevyužívá a své zbývající 3 roky dožívá v domově důchodců. Jedinou dědičkou nemovitosti se tak po jeho smrti v roce 1976 dle závěti stává jeho neteř - 51.letá prodavačka v Jednotě Jana Pašková, bytem v Kladrubech u Stříbra.

Dům byl tedy od roku 1964 prakticky nevyužívaný a chátral. Koncem roku 1976 poslalo Bytové družstvo Plzeň-sever  na Obvodní národní Výbor v Plzni žádost o zrušení bytu ve Zborovské č.p.78.  Jako důvod uvádí, že bytová jednotka neodpovídá současným potřebám bydlení, objekt nemá žádné sociální zařízení (pouze suché WC) a v důsledku nedostatečně provedené izolace jsou obvodové stěny v přízemí "značně vlhké", na stropech stopy po zatékání. Bytové družstvo navrhuje objekt od paní Paškové odkoupit a dále jej využít ke svým potřebám jako vhodný prostor pro své kanceláře. Následně v domě provedl místní šetření Obvodní NV Plzeň 3, který dne 26.1. 1977 označil byt za nezpůsobilý k bydlení a zdravotně závadný. Dne 11.3. téhož roku byla sepsána kupní smlouva, ve které majitelka domu paní Jana Pašková prodává dům Bytovému družstvu Plzeň-sever za ujednanou kupní cenu 49.780 Kčs.

Objekt dál chátral a Bytovým družstvem byl využíván pouze jako přízemní skladiště až do roku 1990, kdy se o dům začali vzhledem k jeho výhodné poloze zajímat jednatelé naší společnosti. V březnu roku 1990 byl vypracován Znalecký posudek, který označil nemovitost "v kritickém stavu." Společnost s ručením omezeným DRUSO objekt koupila  dne 21.listopadu roku 1990 za částku 80.000 Kč, nechala si vypracovat projekt celkové rekonstrukce domu a dne 31.5. 1991  jí bylo vydáno stavební povolení. Původně obytný dům byl rekonstruován na provozní budovu. Rekonstrukce postihla prvky dlouhodobé životnosti stavby (obvodové nosné zdivo a část stropních konstrukcí), dům byl napojen na inženýrské sítě a současně byla budova komplexně modernizována do současného stavu. Rekonstrukce byla dokončena a dům byl zkolaudován v únoru roku 1992.

Současný stav domu (rok 2020)
Současný stav domu (rok 2020)

Zajímavosti

Důkaz o existenci Ježíška na karvinsku...


Zpracoval Jan Dobner na základě pramenů poskytnutých Bavorsko-českou sítí digitálních historických pramenů Portafontium.eu, Magistrátem města Plzně a Západočeským Muzeem v Plzni.